Znáte rozdíl mezi vegetariány a vegany?

Osnova:
Vegetariáni
A co vlastně vede člověka k vegetariánství?
Vegetariány lze rozdělit do více skupin:
Vegani

Ne každý z nás se živí smíšenou stravou. Nacházejí se mezi námi jedinci – a jejich stále víc – kteří preferují stravu rostlinnou, protože pochopili její zásadní význam a maso ze svého jídelníčku zcela vyřadili.

Někteří se masu vyhýbají z etických pohnutek, jiní třeba ze zdravotních, anebo nábožensko - kulturních důvodů. Ovšem přechod na rostlinnou stravu má svoje pravidla. Nejde rovnou ze dne na den změnit stravovací zvyklosti a myslet si, že to náš organismus zvládne bez problémů!

Je zapotřebí postupně přidávat rostlinné produkty, ubírat maso a nedostatek živočišné bílkoviny nahrazovat rostlinnou. Optimální doba přecházení z jednoho druhu stravování na jiný je cca dva měsíce.

Lidé, konzumující výhradně rostlinnou stravu, se nazývají vegetariáni, vegani, vitariáni, frutariáni.

Vegetariáni

Správně naplánovaná vegetariánská strava poskytuje dostatek potřebných živin v potravě, a to na obdobné úrovni jako mají lidští masožravci. Jen se každý musí o vegetariánském stravování poučit. Kdyby člověk jen vysadil maso a jeho cenné a lidskému organismu prospěšné látky ničím nenahradil, mohlo by to dopadnout fatálně.

Na druhé straně vegetariánský způsob života přináší tělu mnoho užitečného: úbytek na váze, snížení cholesterolu a krevního tlaku, eliminuje riziko rakoviny tlustého střeva, aj.

Avšak ve vegetariánské stravě nesmí chybět náhrady za to, co organismu poskytovalo maso: bílkoviny - sójové náhrady masa, šmakoun, různé druhy luštěnin, obilovin, klíčky, ořechy; vitamíny a minerály, ale i sacharidy a tuky - jinak hrozí oslabená imunita, zhoršená funkce štítné žlázy, chronická únava a dokonce i vypadávání vlasů a zhoršená pleť a pokožka.

Mnohdy je proto zapotřebí tyto – pro organismus cenné látky – dodávat tělu pomocí potravinových doplňků. Naštěstí v současnosti již existuje dostatečné množství různých náhražek masa, které dokáží pokrýt vše, co naše tělo potřebuje ke zdravému vývoji. Zodpovědní vegetariáni vyhledávají i poradenství nutričních specialistů.

A co vlastně vede člověka k vegetariánství?

Jsou-li rodiče zastánci vegetariánského stravování, je pravděpodobné, že jejich děti je v tom budou následovat.

Mnohým osobám maso vlastně ani nechutná. Dávají přednost dobře ochuceným omáčkám, zelenině, aj. Tito lidé však musí tělu dodávat dostatek bílkovin - přírodní či ochucené tofu, luštěniny, hnědá rýže, arašídové máslo, vejce, mléko.

V obilovinách má nejvyšší množství proteinů quinoa, která se dnes již řadí mezi superpotraviny /superfood/. A hned za quinou se řadí ovesné vločky a laskavec /amarantus/. Vysoký obsah bílkovin má sladkovodní řasa spirulina – až 20x víc než zelenina.

Etické, kulturní a náboženské důvody – vztah ke zvířatům jako k sobě rovným.

Zdravotní důvody – reduceriáni omezují živočišné produkty. Proč? V naší běžné stravě je příliš mnoho nasycených tuků a přídatných látek, což zatěžuje naše orgány a může být prvním krokem ke chronickým onemocněním. Živočišné produkty významnou měrou přispívají k ucpávání cév. Z takovéto výživy pramení i nadváha, a ta je dobrým podkladem pro některé choroby - cukrovka, mrtvice, kardiovaskulární onemocnění. Proto je eliminace živočišných produktů a zařazení rostlinných pokrmů více než žádoucí, neboť rostlinná strava má značný léčebný potenciál. Třeba při menopauze pomáhají ženám fytoestrogeny.

Vegetariány lze rozdělit do více skupin:

- ovovegetariánská strava – konzumují se vejce, ale ne mléčné výrobky
- laktovegetariánská strava – mléko je do jídelníčku zahrnuto, vejce nikoliv
- ovolaktovegetariánská strava – jí se vejce i mléčné výrobky, vyřazeno je pouze maso 

- polovegetariáni (semivegetariáni) – nejedí pouze červené maso, občasně konzumují ryby a drůbež
- reduktariáni/reducetariáni – významně omezují příjem masa
- pescetariáni – konzumují ryby a jiné maso nikoli; mléko, mléčné výrobky a vejce v jejich stravě zůstávají

Vegani

O veganském stravování lze hovořit nejen jako o druhu stravy, ale je to i filozofie a životní styl. Česká oficiální definice zní, cituji: „Veganství je způsob života, jehož snahou je v co největší možné a praktikovatelné míře vyloučit všechny formy využívaní zvířat a krutosti páchané na nich kvůli jídlu, oblečení nebo jakémukoli jinému účelu.“

Znamená to, že veganství se netýká jen stravy, ale všeho, při čem by člověk vykořisťoval zvířata a považoval je za zboží. Zvířata mají svá práva a etické veganství k nim má ochranářský přístup. Vegani neuznávají žádné morální ani logické důvody pro schvalování zvířecího utrpení a zabíjení zvířat. Odmítají vše, co pochází nejen ze zvířat zabitých, ale i živých.

Enviromentální veganství je soustředěno na ochranu přírody a odmítání živočišných produktů na základě myšlenky, že: „rybolov, lov, odchyt zvířat a farmy, konkrétně velkochovy, jsou environmentálně neudržitelné“.

Ve stravě ortodoxních veganů však není dostatek látek, potřebných pro jejich organismus. Ti totiž vynechávají nejen maso, ale i další produkty, jež mají živočišný původ: vejce, mléčné výrobky, včelí med, mateří kašičku, kasein, sádlo, syřidla, živočišné tuky, retinol. To však může mít neblahý dopad na tělesnou konstituci jedince, na mozek i psychický stav. Navíc vegani odmítají i živočišná additiva (kosmetické přípravky, živočišná barviva, atd.).